Hrdinka jménem velemyš a skvělá zpráva při konci roku

Dnes jsou to právě čtyři roky, co jsem podruhé v životě spatřila jedno z nejvzácnějších zvířat vůbec – velemyš dinagatskou. A také bych se chtěla s Vámi podělit o úžasnou zprávu, kterou jsem nedávno dostala od kolegy z Filipín a tou je vyhlášení nového chráněného území na ostrově Dinagat.

Hrdinka jménem velemyš

Pojďme si ale připomenout celý příběh pěkně popořadě. Velemyš dinagatská – dříve nazývaná krysa dinagatská (Crateromys australis) je hlodavec, který patří mezi myšovité. Ale na rozdíl od myší je poměrně veliká, tento druh měří kolem 25cm plus stejně dlouhý ocas. Co je na ní ale obzvlášť nápadné, je její zbarvení, rezavohnědá srst, ale hlavně černobílý ocas, který si prostě v lese nemůžete s žádným jiným druhem splést.

Velemyš dinagatská, jak už její druhové jméno napovídá, žije endemicky na ostrově Dinagat, na samém východě filipínského souostroví. Poprvé byla nalezena v roce 1975 během zoologické expedice vedené věhlasným zoologem a objevitelem mnoha filipínským druhů Dioscoro Raborem. Chycený exemplář byl popsán, vycpán a jako holotyp uložen v chicagském muzeu. Od roku 1975 velemyš dinagatskou nikdo z vědeckých kruhů nespatřil. Uskutečnilo se také několik expedic pátrajících po nezvěstném hlodavci. Byly však neúspěšné. Ani rozhovory s místními nepřinesly mnoho nového. Oranžově zbarvená krysa byla spatřena snad jen dvakrát, velmi často byla zaměňována za poměrně hojnou avšak menší a hnědě zbarvenou veverkou filipínskou (Sundasciurus philippinensis). Z tohoto důvodu vědecká obec začala pochybovat, zda ještě tento druh na ostrově přežívá.

V roce 2012 mě moje kroky zavedli na ostrov Dinagat už podruhé. Poprvé to bylo v roce 2009, kdy jsme pátrali po novém, dosud nepopsaném (pod)druhu nártouna. V roce 2012 jsme se už zaměřili i na velemyš.

Znovuobjevení zmizelého druhu

Na ostrově Dinagat jsme strávili celkem deset dní, které jsme věnovali dennímu průzkumu mezi místními obyvateli, zda někdo z nich zmiňovaného stromového, nočního a skrytě žijícího hlodavce viděl. Nelezli jsme pouze jednoho farmáře, jehož výpověď vypadala přesvědčivě. Popisoval oranžově zbarvené zvíře, které lezlo po stromě (neskákalo a neběhalo rychle jako veverka) a bylo tak hezké, až ho to zaujalo a zavolal i svou ženu. U Filipínců není běžná záliba ve zvířatech jiná než pro vlastní užitek, tak to vypadalo, že by se opravdu mohlo jednat o hledaný druh, který i vědecká literatura popisuje jako velice atraktivní. Ale nalézt ji na zmíněné lokalitě se nám nepodařilo. Štěstí se na nás však usmálo jinde. Večery jsme trávili jak jinak než v lese, kde jsme za soumraku čekali na nártouny. Toto nehybné a tiché vyčkávání v lese, namísto cíleného pátrání v transektech s baterkou v ruce bylo pravděpodobně jedním z důvodu našeho úspěchu, samozřejmě kromě notné dávky štěstí. Ale jak se říká, štěstí přeje připraveným. V lednu 2012 se podařilo pořídit historicky první fotografie Crateromys australis z volné přírody a také videozáznam.

Po dlouhých 37 letech se tak podařilo potvrdit, že tento druh ještě nepatří mezi vyhynulé. Krysu dinagatskou jsem při té příležitosti také „překřtila“ na velemyš. Došlo tak ke sjednocení názvu celé skupiny těchto myšovitých hlodavců, kteří žijí pouze na Filipínách. Nejedná se totiž je o tu dinagatskou, ale ještě další druhy z dalších ostrovů. V angličtině se této skupině říká cloud rats, tedy krysy z oblaků, protože žijí vysoko v korunách stromů. V češtině jednotný název doposud chyběl.

Podařilo se rozjet další ochranářské aktivity

Co je však ještě lepší a hřeje mě u srdce je to, že tento objev se stal podnětem pro další ochranářské aktivity. Byla jsem oslovena filipínskou organizací v roce 2016 právě touto dobou jsme společně s týmem vědců prohledávali pralesy ostrova Dinagat s cílem zmapovat výskyt vzácných druhů savců a ptáků a napomoct tak vyhlášení chráněných území. Velemyš se mi podařilo spatřit podruhé a dnes jsou tomu právě čtyři roky.

 

Nové chráněné území vyhlášeno v letošním roce

Co je ale ta nejlepší zpráva, že jsem nedávno obdržela informaci právě od kolegy z Filipín, že bylo vyhlášeno další chráněné území, právě na základě naší studie. První následovala hned krátce po jejím dokončení a nyní bylo vyhlášeno další z nich. Dinagat už tak není ostrovem, kde neexistují oficiálně chráněná území, ale místní už si začínají být hodnoty své přírody vědomi a to je moc dobře. Tento ostrov je totiž bohužel velmi ohrožen těžbou nerostných surovin, a pokud se lesy nezačnou chránit včas, za pár let už také může být pozdě.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Zajímá Vás, jak se sledují nártouni v pralese?
  • Přečtete si reportáž doplněnou nádhernými fotografie od fotografa divoké přírody Petra Slavíka.

  • Líbí se vám, co děláme a chcete nás podpořit?

    Vyberte si dárky z našeho katalogu:

  • Všechny možnosti, jak náš projekt můžete podpořit najdete tady>>.

  • Do you like our Project?

    See the possibilities how you can support us>>.

  • Facebook