Minulý týden se v areálu České zemědělské Univerzity v Praze Suchdole konal již 5. ročník mezinárodní konference věnované ochraně přírody – GBCC – Global biodiversity conservation conference.
Milada Řeháková zde prezentovala Projekt Tarsius formou posteru, který se věnoval chování mláďat nártouna filipínského a mateřskému chování u tohoto druhu.
Představila jsem prvotní pozorování vývoje mláďat nártounů filipínských během prvních dvou měsíců and také vazbu matky a mláděte od narození po separaci. Páry matka-mláděte byly solitérní, o mládě se u tohoto druhu stará tedy pouze matka. Ta mládě nosí v tlamě, takto se s ním pohybuje a když jde lovit, nechá mládě někde samotné na větvi stromu. Mláďata strávila přibližně 66% času takto sama, když matka byla lovit. Pozorovala jsem následující chování: odpočinek, čištění, kojení, hra, nesení mláděte, šplhání a skákání. Během času stráveného v blízkosti matky mláďata trávila 45% čau odpočinkem, 18% času byla čištěna matkou, 12% času šplháním, 7% skákáním, 7% času byla nesena matkou, 6% trávila hrou a 5% kojením. Když byla bez matky, chování bylo zančně odlišné: 93% času vyplňoval odpočinek a pouze 5% skákání, 1% šplhání a 1% hra. V článku také představuji první popis hravého chování u nártounů. Pozorovala jsem lokomoční hru, sociální hru i hru s objektem. Mláďata si začínala hra ve věku kolem dvou týdnů. Nejprve to byla lokomoční hra jako šplhání po větvi nahoru dolů nebo skoky tam a zpět na krátké vzdálenosti. Obojí jsem pozorovala v době, kdy bylo mládě s matkou, tudíž ve větším bezpečí, stejně tak i když matka poblíž nebyla, jen v menší míře. Hra s předmětem zahrnovala manipulaci s listy nebo větvičkami pomocí tlamy nebo předních končetin. Sociální hra zahrnovala jednak situaci, kdy si mládě chtělo hrát s matkou během toho, kdy ona se snažila ho čistit, pozorovala jsem ale i vzájemné hravé zápasení s matkou.
Velmi častá byla hlasová komunikace matky a mláďete, která zahrnovala čtyři typy signálů. Mláďě bylo nošeno matkou během prvních dní po narození, ale už zhruba po týdnu se začínalo pomalu samo pohybovat. Matka jej však stále nosila až po dobu tří týdnu. Mláďe je neseno v tlamě, samo se aktivně nedrží, ale jak můžete vidět na fotkách Petra Slavíka, někdy omotá ocas kolem krku matky a může se tak přidržovat.
Později mláďata následovala matku nejprve na kratší vzdálenosti, pak na delší a zhruba od 50 dní věku už se pohybovala sama. Nártouní samice rodí mládě přibližně po roce, mládě zůstává s matkou až po dobu 10 měsíců, než se osamostatní.
Pokud by vás zajímala celá kapitola, text v angličtině naleznete zde.