Nártouní miminko

V pátek minulého týdne se stala významná událost v životě nártounů žijících v polootevřené voliéře v Corelle. Již brzy po našem příjezdu jsem se dozvěděla, že jedna ze samiček čeká každou chvíli miminko. Netrpělivě jsme narození malého skřítka očekávala, až ten den, či možná noc, právě nadešel. Carlito na mě čekal, než jsem se odpoledne vrátila z města a celý na trní mi novinu sdělil. Vyzbrojeni foťákem a videokamerou jsme se šli na toho malého drobečka podívat. Museli jsme nanejvýš opatrně. Nártouni jsou velice citlivá zvířata, a ačkoliv je samice ve voliéře zvyklá na návštěvníky a tohle je její třetí potomek, snažili jsme se ji co nejméně rušit.

Nártouni jsou jedni z nejmenších primátů na světě, ovšem v poměru k tělu rodí největší mládě. Mládě je vždy jen jedno a po porodu váží jednu třetinu hmotnosti matky. Samička je březí 6 měsíců a dalších 6 měsíců se o malého tvorečka stará. Tak velké mládě nemůže neustále nosit s sebou, proto zvolili nártouni jinou strategii. Matka mládě bezpečně uloží někde na větvi a jde na lov hmyzu. K mláděti se vrací v pravidelných intervalech, aby ho mohla nakojit. Pokud jej přece jen potřebuje přenést, uchopí ho za kůži na krku a nosí ho podobně jako kočka koťata.

Čerstvou maminku jsme našli v koruně stromu asi 5 metrů vysoko. Byl podvečer, ale ještě světlo a miminko spokojeně odpočívalo v náruči matky. Začali se probouzet se soumrakem. Matka nejprve mládě něžně olizovala, nakojila ho a už bylo vidět, jak se malý mrská v náručí. Za chvíli už ho popadla a odnesla na vedlejší strom. My jsme tu zrovna v období, kdy se rodí nejvíce mláďat, tak doufáme, že budeme moct chování matky a mláděte detailněji studovat a také natočit pár unikátních záběrů.